|
|
Pozemkové knihy Kardašovy Řečice 17. století
HEJDA, Milan
Anotace Diplomová práce Pozemkové knihy Kardašovy Řečice 17. století představuje soubor dvou knih, jež pokrývají téměř celé století ze života jednoho města. Knihy jsou rozděleny dle historického členění města pro Horní a pro Dolní stranu města. První část práce byla zpracována z pohledu finančních, majetkových, genealogických, onomastických, sociálních, náboženských či migračních otázek. Prostor zde dostaly i otázky okrajové, jako zápisy svatební nebo mortalitní. Opomenuta nebyla ani problematika postavení ženy v pozemkových knihách či rekonstrukce zápisu do pozemkových knih na příkladu Kardašovy Řečice. Druhá část práce byla věnována edici zpřístupněné in extenso.
|
|
|
Talmberkové na Vlašimi
BABKA, Daniel
Bakalářská práce se zaměřuje na dějiny šlechtického rodu Talmberků, které doposud nebyly v české historiografii podrobněji zkoumány. Práce se především zaměřuje na životní osudy a veřejné působení představitelů vlašimské větve rodu, nejvyššího zemského komorníka Jiřího z Talmberka (asi 1570-1623), prezidenta apelačního soudu Fridricha z Talmberka ( 1643), Františka Viléma z Talmberka ( 1665) a třetího královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka (1644-1698) v kontextu událostí 17. století. Za vedlejší cíl si práce klade sledování vývoje majetkové základny rodu od konce 13. století do počátku 18. století. Předkládaná bakalářská práce se opírá o studium odborné literatury a archivních pramenů uložených v Národním archivu Praha (Desky zemské větší, Stará manipulace), Státním oblastním archivu Zámrsk (Biskupský archiv Hradec Králové) a Státním okresním archivu Benešov (Archiv města Vlašim).
|
|
|
Obec Pátek ve 20. století
Kolbaba, Lukáš ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obcí Pátek v proměnách času. Důraz je kladen na 19. a především 20. století. Důležité jsou události, které měly zásadní vliv na život občanů. Na začátku je popsáno i několik událostí ze staršího období, jedná se o ty, které výrazně měnily ráz vesnice. V jednotlivých stoletích jsou pak vybrány a samostatně popsány některé důležité body v obci, jedná se především o budovy (mlýny, škola) nebo hospodářské odvětví (rybníkářství), které v danou dobu hrály důležitou roli, ať kulturní nebo pracovní, na život vesničanů. Těžištěm práce jsou především záznamy v pamětních knihách a kronikách, v menší míře i zápisy ze zasedání Národního výboru. Pro doplnění a zpřesnění některých informací byly využity i vzpomínky několika pamětníků.
|
|
| |
|
|
"I přišli k nám tito soldáti..." Město Slaný za třicetileté války optikou pramenů městské kanceláře.
Kmochová, Romana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Život obyvatel středočeského města Slaný ovlivňovali v průběhu třicetileté války podobně jako život v jiných středoevropských městech v této době zejména vojáci a jednotlivé válečné události. Výrazné změny do jejich životů však přineslo také zastavení a následný prodej města Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Předkládaná práce se zabývá především vlivem válečných událostí na chod městské správy a novými prvky ve správě města souvisejícími se změnou jeho právního postavení, resp. zásahy nové vrchnosti do správy města. Pozornost je věnována také podobě a fungování mechanismů užívaných představiteli města ve snaze ochránit životy a majetek jeho obyvatel před řáděním soldatesky. Opomenuty nejsou ani vzájemné interakce, k nimž docházelo mezi obyvateli města a vojáky, včetně sebezáchovných mechanismů a adaptačních strategií, které umožňovaly Slánským vyrovnat se s jejich přítomností.
|
|
|
Nymburk, rozkvět jednoho města
Kolbaba, Lukáš ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
bakalářské práce 19. století charakteristické svojí průmyslovou revolucí, přineslo mnoho změn do života lidí. Nymburk, jakožto jedno z center středního Polabí, je příkladem, kdy průmysl, v Nymburce především železnice, změnil každodenní život obyvatel města. Úkolem práce je popsat klíčová odvětví a s tím i související události, které měly dopad na život místních obyvatel a zároveň stály za změnou dosud po staletí spíše venkovského městečka v moderní město. Práce začíná od nejstarších počátků města, aby mohla lépe ilustrovat doby rozmachu a období pádu města. Důraz je kladen tedy především na to, co se odehrálo v samotném Nymburce, byť to velmi často byly historické milníky pro celou zemi. Práce bude vycházet především z regionální historické a odborné literatury.
|
|
|
Adam Pavel Slavata
UHLÍKOVÁ, Patricie
V bakalářské práci autorka popisuje životní osud jihočeského šlechtice Adama Pavla Slavaty (1603-1657) v kontextu událostí na počátku 17. století. Zaměřila se především na odlišné představy o životě mezi ním a jeho otcem Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka (1572-1652), které nastaly po rozvodu Adama Pavla s Marií Markétou z Eggenberka na počátku třicátých let 17. století. Životní zvrat se odrazil především v jeho názorech na panovnický dvůr ve Vídni a dvorskou kariéru, jež byla pro otce Viléma v životě zásadní. Adam Pavel odešel natrvalo od císařského dvora a usadil se v Nové Bystřici, odkud spravoval spolu s hejtmany, kteří působili v Jindřichově Hradci a v Telči slavatovské panství v období třicetileté války. V práci byla využita osobní korespondenci Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, která je uložena v Rodinném archivu Slavatů v jindřichohradeckém oddělení Státního oblastního archivu Třeboň. Na základě rozsáhlé odborné literatury o šlechtě především od autorů Petra Mati a Václava Bůžka byly popsány vývojové etapy v životě urozence z vyšší šlechty.
|
|
| |
|
|
"I přišli k nám tito soldáti..." Město Slaný za třicetileté války optikou pramenů městské kanceláře.
Kmochová, Romana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Život obyvatel středočeského města Slaný ovlivňovali v průběhu třicetileté války podobně jako život v jiných středoevropských městech v této době zejména vojáci a jednotlivé válečné události. Výrazné změny do jejich životů však přineslo také zastavení a následný prodej města Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Předkládaná práce se zabývá především vlivem válečných událostí na chod městské správy a novými prvky ve správě města souvisejícími se změnou jeho právního postavení, resp. zásahy nové vrchnosti do správy města. Pozornost je věnována také podobě a fungování mechanismů užívaných představiteli města ve snaze ochránit životy a majetek jeho obyvatel před řáděním soldatesky. Opomenuty nejsou ani vzájemné interakce, k nimž docházelo mezi obyvateli města a vojáky, včetně sebezáchovných mechanismů a adaptačních strategií, které umožňovaly Slánským vyrovnat se s jejich přítomností.
|
|
|
Obec Pátek ve 20. století
Kolbaba, Lukáš ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obcí Pátek v proměnách času. Důraz je kladen na 19. a především 20. století. Důležité jsou události, které měly zásadní vliv na život občanů. Na začátku je popsáno i několik událostí ze staršího období, jedná se o ty, které výrazně měnily ráz vesnice. V jednotlivých stoletích jsou pak vybrány a samostatně popsány některé důležité body v obci, jedná se především o budovy (mlýny, škola) nebo hospodářské odvětví (rybníkářství), které v danou dobu hrály důležitou roli, ať kulturní nebo pracovní, na život vesničanů. Těžištěm práce jsou především záznamy v pamětních knihách a kronikách, v menší míře i zápisy ze zasedání Národního výboru. Pro doplnění a zpřesnění některých informací byly využity i vzpomínky několika pamětníků.
|
host ::
RSS.